(Doba čtení 7 minut)
Drony a další bezpilotní letadla se stávají nedílnou součástí moderního života, přičemž jejich pestré využití vyžaduje jasná a jednotná pravidla. Mluvíme-li o dronech, nejčastěji máme na mysli kvadrokoptéry vybavené kamerou. Bezpilotní letadlo je pojem širší, vedle klasických dronů sem patří i celá řada dalších rozmanitých a někdy nečekaných koncepcí, které mají společné to, že nejsou pilotovány z kokpitu. Ať už jde o hotový, k letu připravený model stíhačky, vzducholodi, drobný vrtulníček ovládaný jedním tlačítkem nebo o robustní bezpilotní systém využívaný např. v zemědělství, řídí se jejich provoz jednotnými, harmonizovanými, ale rizikově odstupňovanými pravidly.
Provoz bezpilotních letadel je rozdělen do tří hlavních kategorií: otevřené, specifické a certifikované. Každá z těchto kategorií má své vlastní charakteristiky a pravidla, která odpovídají rizikům konkrétního typu provozu. Naprostá většina letů spadá do nejméně rizikové - otevřené kategorie, a proto se na pravidla, která pro „open“ platí, podíváme do většího detailu.
Konkrétní jednotlivé lety dronů v otevřené kategorii nevyžadují zvláštní povolení, pokud jsou splněna níže uvedená provozní omezení, případně také on-line registrace nebo zkouška.
Každý dálkově řídící pilot by se při létání měl řídit pokyny výrobce. To se týká všech bezpilotních letadel, počínaje těmi, která jsou určeny dětem dle Směrnice 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, a konče velkými a sofistikovanými drony, u nichž je prostudování uživatelské příručky z logiky automatické. Pokud bezpilotní letadlo není hračkou pro děti, minimální věk pro samostatně řídícího pilota je 16 let, mladší piloti s dronem mohou létat pod dozorem odpovědné osoby, které 16 let už bylo. Na bezpilotní letadla – hračky třídy C0 nebo vlastní stavby do 250 g se žádný věkový limit nevztahuje.
Provozovatel bezpilotního letadla (v otevřené kategorii je provozovatel (ten, který letadlo vlastní) a pilot (ten, který s letadlem létá) ve většině případů tatáž osoba) je povinen se registrovat a přiděleným registračním číslem označit (každý) svůj dron vybavený kamerou (není-li hračkou dle Směrnice) a každý dron těžší než 250 g. Povinnost složit zkoušku pilota(zdarma, on-line), na rozdíl od povinnosti se registrovat jako provozovatel, není navázaná na to, jestli dron je nebo není vybaven kamerou, ale čistě na případy, kdy hmotnost dronu přesahuje 250 g.
Základem odpovědného přístupu k provozu je předletová příprava. Ověřit v aplikaci DronView, že se lokalita zvolená pro provoz dronu nenachází poblíž letiště či v omezeném nebo zakázaném prostoru, není nic složitého, a minimalizuje se tak riziko narušení letového provozu. Maximální výška, ve které se bezpilotní letadlo v otevřené kategorii může pohybovat, je 120 m nad zemí. V blízkosti letiště je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože maximální výška bude pravděpodobně snížena.
Během letu musí dron být ve vizuálním dohledu pilota anebo pozorovatele, který letadlo a okolní prostředí sleduje a pilotovi může dávat rady k vyhnutí. Drony o váze do 250 g (s označením třídy i bez) a drony s označením C1 mohou také létat v tzv. follow-me režimu (tj. funkce dronu, která umožňuje automatické sledování pohybující se osoby).
Nejistota často panuje kolem přelétání tzv. nezapojených osob – lidí, kteří s provozem dronu nad sebou nevyjádřili výslovný souhlas. Přelétávat jednotlivce nebo malé skupinky bez jejich souhlasu je mimo město možné s letadlem lehčím než 250 g a neočekávaně je krátce lze přeletět i letadlem, které je označeno štítkem C1. Provoz nad shromážděním lidí je však zakázán veškerým bezpilotním letadlům, včetně hraček na ovládání. Pokud má dron kameru, jsou provozovatel i pilot povinni dodržovat zásady ochrany a zpracování osobních údajů. S létáním nad lidmi úzce souvisí pravidla provozu ve městě, kterému je věnován závěr textu.
Létání s drony je omezeno také v ochranných pásmech zvláště chráněných území, jako jsou národní parky, přírodní parky, rezervace i chráněné krajinné oblasti (CHKO). V těchto lokalitách je provoz bezpilotních letadel podmíněn souhlasem správce zóny, který posuzuje vliv letu na ochranu přírody a klid pro volně žijící živočichy. Výjimku tvoří pouze IV. zóna CHKO, kde je provoz dronů možný i bez souhlasu správce, nevyrušování chráněných živočichů je pak ponecháno na odpovědnosti pilota.
Podkategorie A1, A2 a A3 jsou navrženy tak, aby podmínky jejich provozu reflektovaly různou míru rizika. To, do které podkategorie provoz spadá, závisí na hmotnosti dronu a na tom, zda je z výroby opatřen označením třídy. Každá podkategorie má specifická pravidla, která určují minimální odstup od lidí a infrastruktury a náročnost požadavků na pilota.
Podkategorie A1 umožňuje provoz lehkých dronů a menších modelů poblíž lidí. Jednotlivce či malé skupinky, nikdy však shromáždění, je možné i přelétnout. A1 je určena pro letadla do 250 g (třídy C0 i bez označení třídy) a letadlům třídy C1 (do 900 g).
Tato podkategorie umožňuje provoz dronů třídy C2 (do 4 kg) ve vzdálenosti alespoň 30 m od nezapojené osoby. Při zapnutém nízkorychlostním režimu (omezovač na 3 m/s) nebo s letadlem lehčím než vzduch lze tuto vzdálenost zkrátit až na 5 m. Bezpečná vzdálenost však nesmí být menší než výška letu. Provoz v A2 je možný pouze, pokud pilot kromě online testu A1/A3 složil i navazující zkoušku A2 na Úřadě pro civilní letectví (ÚCL) a pokud provozovatel uzavřel pojištění odpovědnosti za škody (minimální výše limitu pojistného plnění 1 mil. Kč).
A3 je určena pro provoz těžších letadel v oblastech vzdálených od obytných částí obcí a měst, obchodních, průmyslových či rekreačních oblastí. Minimální vzdálenost musí být alespoň 150 metrů. Drony v A3 mají označení třídy C2 (pokud pilot nesložil zkoušku A2), C3 nebo C4 (do 25 kg). Do podkategorie A3 spadají také všechny starší bezpilotní letadla, RC modely a drony, které jsou těžší než 250 g a nejsou z výroby opatřeny označením třídy C.
Létání s drony (a všech dalších bezpilotních letadel vyžadujících registraci provozovatele) ve městě je možné i v rámci otevřené kategorie, avšak podléhá přísnějším pravidlům. V hustě osídleném prostoru sice mohou létat drony s hmotností do 250 g (s označením třídy nebo bez něj) a drony třídy C1 a C2 i bez oprávnění ÚCL, ale kromě obecných pravidel pro otevřenou kategorii popsaných v úvodu pro ně pak platí i následující povinnosti:
Plánování letu: Pilot je povinen vložit plán letu do aplikace DronView, kde musí být uvedeny všechny potřebné údaje, jako je místo a čas letu.
Bezpečná vzdálenost od lidí: V hustě osídleném prostoru v ČR by se měl pilot vyvarovat přelétávání nezapojených osob i u dronů se štítkem C0. Musí být také dodržen odstup odpovídající pravidlu 1:1 – což znamená, že horizontální vzdálenost od osoby musí být minimálně stejná jako výška dronu nad zemí. Toto pravidlo v ČR navíc platí i pro osoby za okny budov nebo vozidel.
Zvláštní podmínky pro provoz dronů třídy C2:
Drony této třídy mohou létat ve městech i obcích za stejných podmínek jako mimo ně, tj. pouze v případě, že pilot úspěšně absolvoval zkoušku A2 a zabezpečil místo letu tak, aby do něj nemohly vstoupit nebo vjet cizí osoby. I při splnění pravidla 1:1 musí být minimální vzdálenost od nezapojených osob alespoň 30 metrů, při použití nízkorychlostního režimu může být tato vzdálenost snížena až na 5 metrů. Pokud se někdo má pohybovat blíže, musí být poučen o bezpečnostních postupech a musí s provozem výslovně souhlasit.
Pokud plánujete let s dronem v otevřené kategorii v oblasti, kde Opatření obecné povahy LKR10-UAS vyžaduje oprávnění k letu, je třeba podat žádost na ÚCL. V roce 2025 se očekává ukončení této povinnosti pro lety nad železnicí, vedením vysokého napětí a nad vodními zdroji, přičemž pro pozemní komunikace a chráněná území by měla být vyžadována pouze dohoda s příslušným správcem.
Specifická kategorie provozu dronů pokrývá situace, ve kterých pilot nebo provozovatel potřebují překročit některý z limitů kategorie otevřené. Takové typy provozu obvykle vyžadují individuální posouzení rizik a jejich zmírnění a následné schválení provozu ÚCL. Nejčastějšími důvody k podání žádosti o Oprávnění k provozu ve specifické kategorii (OkP) je překročení maximální výšky 120 m nad zemí nebo let, během kterého dron není v dohledu pilota (ani pozorovatele, ani nejde o „follow-me“ režim) (BVLOS), případně jde o provoz těžších letadel nad nezapojenými osobami nebo nad obytnými oblastmi, než jaké jsou limity pro otevřenou kategorii. Méně obvyklými případy, které také podléhají povinnosti získat OkP, je provoz letadla těžšího než 25 kg, tedy přesahujícího maximální váhový limit pro otevřenou kategorii, nebo shazování nákladu. Aby získal OkP, musí žadatel buď využít předdefinované posouzení rizik PDRA nebo předložit dokument ConOps, ve kterém popíše plánovaný provoz bezpilotního systému, včetně aspektů jako jsou typ a účel provozu, charakteristiky použitého dronu, prostředí provozu, zavedená bezpečnostní opatření apod. ConOps umožňuje ÚCL efektivně vyhodnotit všechna potenciální rizika spojená s plánovaným provozem a ověřit, že provozovatel přijal adekvátní opatření k jejich minimalizaci.
Ve specifické kategorii je možné využít i tzv. standardní scénáře, což jsou předem definované typy provozu s jasně danými podmínkami, které eliminují proces schvalování a nahrazují jej formou prohlášení. Specifická kategorie umožňuje zejména plné profesionální využití dronů, například při leteckém mapování, inspekcích nebo záchranných operacích.
V porovnání s otevřenou kategorií s sebou provoz ve specifické kategorii nese přísnější povinnosti. Především je provozovatel ve „specifiku“ povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dronu, a to i pro ty nejlehčí typy. Toto pojištění musí pokrývat škody způsobené na zdraví, majetku nebo životním prostředí v případě nehody, krytí min. 2 mil. Kč pro drony do 0,91 kg, 5 mil. Kč do 7 kg, 10 mil. Kč do 20 kg, 24 mil. Kč pro nejtěžší. Vedle povinnosti pojištění musí být dron vybaven dálkovou identifikací, která umožňuje přenos základních informací o dronu a jeho provozovateli (jeho registrační číslo) během letu v reálném čase. Drony s označením třídy C1, C2 a C3 mají funkci dálkové identifikace zabudovanou přímo od výrobce a registrační číslo se jednoduše nahraje do systému prostřednictvím aplikace nebo softwaru. U dronů třídy C0, C4 nebo bez označení třídy je nutné použít externí zařízení s vloženým registračním číslem, které se k dronu připevní.
Certifikovaná kategorie je určena pro provoz bezpilotních letadel s nejvyšší mírou rizika, která se svým charakterem přibližuje provozu klasického letectví. Do této kategorie spadají například drony používané k přepravě osob, těžkého nákladu nebo provoz nad hustě obydlenými oblastmi, kde nelze zajistit bezpečný odstup od lidí. Provoz v této kategorii vyžaduje získání mezinárodně platné certifikace jak pro dálkově řízené letadlo (osvědčení letové způsobilosti), tak pro jeho provozovatele (osvědčení) a pilota (průkaz dálkově řídícího pilota). Certifikovaná kategorie stanovuje přísné požadavky na konstrukci dronu, jeho provozní systémy, údržbu a bezpečnostní opatření. Bezpilotní letadla musí splňovat podobné standardy jako běžná letadla – například musí projít schvalovacím procesem u Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA). Kromě toho se vyžaduje certifikace pilota, který musí projít rozsáhlým školením a zkouškami podobnými těm pro piloty běžných letadel.
Závěrem, dodržování pravidel a respektování okolí přispívá nejen k větší bezpečnosti, ale také k tomu, aby se létání s drony stalo běžnou a přijímanou součástí moderního života bez zbytečných omezení a konfliktů. Každý pilot dronu má příležitost být příkladem zodpovědného přístupu a ukázat, že bezpilotní technologie jsou přínosem, a ne hrozbou.
© 2010–2024 DJIshop.cz - Oficiální e-shop DJI pro Česko a Slovensko
Provozovatel: Beryko s.r.o., Pod Vinicemi 931/2, 30100 Plzeň, IČ 02852152